Neustále omílanou mantru, že vše přírodní je zdravé a vše z chemických továren je od ďábla, vyvracejí i poslední experimenty s tradiční čínskou medicínou. Kromě sloučenin prospěšných, jako třeba artemisin, v ní najdeme i látky nebezpečné. Tradiční čínská medicína využívá rostlinu ampák routoplodý (Evodia rutaecarpa) proti bolestem hlavy, nevolnosti, zvracení i menstruačním potížím. Kromě řady jiných sloučenin najdeme v ampáku i dehydroevodiamin a hortiamin, které blokují draselné kanály v buňkách srdečního svalu. Narušení přenosu informace může vést až k těžké srdeční arytmii, fibrilaci komor a náhlé smrti.

Ampák routoplodý z čeledi routovitých (Rutaceae) je nevelký strom dorůstají tří až pěti metrů. Roste v Číně na slunných lokalitách ve výšce kolem 1.500 m n.m.

Využívání nejrůznějších přírodních přípravků, zejména rostlinných, je součástí tradiční čínské medicíny i dalších alternativních systémů. V přírodě skutečně najdeme řadu sloučenin, které mají prokazatelně léčivé či jinak prospěšné účinky. V rostlinách rovněž najdeme i sloučeniny, které nás mohou těžce poškodit i spolehlivě zabít. Např. bílkovinný toxin ricin ze semen skočce obecného (Ricinus communis) někteří experti počítají i k chemickým zbraním. Záleží samozřejmě i na dávce. Již na počátku novověku formuloval Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim zvaný Paracelsus (1493 - 1541) pravidlo, že co je v malé dávce lékem, ve velké může být jedem. Důležité je důkladná analýza sloučeniny a jejího působení. Že něco pochází z přírody a nikoliv z chemické továrny, nezaručuje vůbec nic. Molekuly nemají paměť, aby věděly, kde vznikly.