V rostlinných biotechnologiích se stále častěji uplatňují rostliny při přípravě hodnotných cizorodých proteinů, které se používají jako enzymy, léčiva, popřípadě vakcíny. Pomocí technik genového inženýrství lze připravit nové transgenní (obsahující cizí gen) buněčné kultury a z nich potom rostliny produkující širokou škálu různých důležitých proteinů vhodných pro léčbu či prevenci onemocnění. Výhodami této technologie, nazvané souhrnně „molecular farming“, je nižší cena vyrobeného proteinu a jeho vysoká kvalita daná nízkou pravděpodobností kontaminace lidskými patogeny. Díky tomu lze uvažovat například o zavedení tzv. „jedlých vakcín“, které většinou vyžadují použití vysokých dávek očkovacího proteinu (antigenu).

V naší republice se problematikou přípravy „jedlých“ vakcín v rostlinách zabývá Ústav experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci s Ústavem hematologie a krevní transfuze. Naší snahou je příprava jedlé vakcíny proti lidskému papillomaviru (HPV), který způsobuje nádorová onemocnění, zejména karcinom děložního čípku. Projekt je ve stadiu základního výzkumu, kdy se odvozují transgenní rostliny sóji produkující antigeny HPV v semenech. Semena mají vysoký obsah bílkovin, a tudíž i schopnost akumulovat obrovská množství vakcíny a navíc je lze snadno skladovat a zpracovat. Kromě sóji naše skupina rovněž používá modifikované rostlinné viry, které slouží k rychlé, avšak časově omezené produkci různých antigenů v listech tabáku (tzv. transientní exprese). Umožňuje nám to testovat v relativně krátkém čase expresi množství různých antigenů a jejich schopnost vyvolat imunitní odpověď v savčím organismu.