Mobilitu prehistorických lidí stanovují archeologové podle poměrů izotopů stroncia ⁸⁷Sr/⁸⁶Sr v kostech a zubech. Izotopy stroncia pronikají do potravního řetězce ze zvětralých hornin v podloží. Ze spodních vod přecházejí kořeny do rostlin a pak do těl živočichů i lidí, kteří v dané oblasti žijí a snědí je. Různé oblasti mají odlišné geologické podloží, a tudíž i jiný poměr izotopů stroncia. Z toho můžeme usuzovat, kde lidé pobývali, protože dříve jedli pouze potraviny místní.

Jak ukazují poslední výzkumy, celý obraz znehodnotí hnojení polí vápencem, který rovněž obsahuje izotopy stroncia. Vápník a stroncium jsou chemicky prvky podobných vlastností. Konkrétně poměr izotopů stroncia ⁸⁷Sr/⁸⁶Sr v západním Dánsku ve spodní vodě nedotčené zemědělskou činností činí 0,7124, ve vodě na obhospodařovaných územích klesá na 0,7097.

O dvou významných dánských pohřbech z doby bronzové, skrydstrupské ženě a egtvedské dívce, předpokládali archeologové, že pocházely z daleka. Egtvedská dívka měla být do Dánska provdána z pohoří Schwarzwald na jihozápadě Německa, skrydstrupská žena mohla pocházet z Česka, Německa, Francie nebo Švédska. Vezmeme-li v úvahu vliv hnojení, obě významné ženy nejspíš spočinuly v lokalitě, kde prožily celý život.

Podle stroncia v zubech můžeme usuzovat na pobyt během prvních 10 až 15 let života, pak je vývoj zubů ukončen. Stroncium v kostech vypovídá o posledních letech. U pravěkých lidí, kteří se nedožívali vysokého věku, pokrývá stronciový záznam celý život.

Egtvedskou dívku pohřbili asi před 3.400 v mohyle poblíž dánského Egtvedu. Když zemřela, bylo ji 16 - 18 let, dorostla 160 cm a měla krátké světlé vlasy a upravené nehty. O sto až dvě stě let mladší skrydstrupská žena ležela s bohatou výbavou v mohyle na Skrydstrupském poli v jižním Dánsku. Zemřela zhruba ve stejném věku.

akademon.cz 28.8.2014: Překvapivé detaily z králova života