Regenerační schopnosti mloků jsou všeobecně dobře známy. Experimenty S.V.Bryanta v sedmdesátých letech minulého století ukázaly, že na obnovení amputované části spolupracují tkáně z přední (anteriorní) a zádní (posteriorní) oblasti pahýlu. Signální molekuly, které celý proces řídí, identifikoval Eugeniu Nacu se svými kolegy z týmu prof. Elly M. Tanaky z Technische Universität Dresden. Po poranění nejprve buňky na přední i zadní straně končetiny vytvoří nezávislé blastomy z kmenových buněk. Blastom obecně znamená nádor z kmenových buněk. V tomto případě nejde o nádor zhoubný, nýbrž z nich doroste chybějící část končetiny. Regeneraci spouští signální bílkovina zvaná SHH, která patří mezi důležité signální proteiny živočichů. Vytvářejí ji buňky posteriorního blastomu. Difunduje do anteriorního blastomu, kde stimuluje vznik růstového faktoru FGF8. Ten způsobí růst končetiny z oborou blastomů. Do posteriorního pronikne difuzí opačným směrem než SHH. Jako pokusné zvíře jim posloužil Axolotl mexický (Ambystoma mexicanum), kterého vidíme na obrázku (foto Wikimedia Commons).