Dosud nepopsaným způsobem filtruje potravu rejnok manta obrovská (Mobula birostris, angl. giant oceanic manta ray). Žije v teplých vodách všech světových oceánů. Významnou část potravy získává odfiltrováním planktonu z mořské vody skrze specializovaná vlákna žaber. A musí to být nějakého planktonu, aby dorostl váhy 1,5 tuny a velikosti 4,5 m! Co žaberní filtr nepropustí, putuje do žaludku. Zbytek odtéká do oceánu. Poslední výzkumy ukázaly, že zachytí i mnohem menší tvorečky, než kolik činí průměr otvorů ve filtru. Na videu v přirozeném prostředí si mantu obrovskou můžeme prohlédnout zde.
Fungování neobvyklého filtru objasnili vědci pomocí modelu vytištěného na 3D tiskárně a řešením rovnic pro tok kapaliny. Voda v rejnokově tlamě proudí podél žaberního filtru rychlostí 60 cm/s. Klíčovou roli hraje výstupek (lalok) před každým pórem, od kterého se miniaturní plankton odrazí a otvor přeskočí. Jde jak v přírodě, tak v technologiích o novou, zcela ojedinělou metodu oddělení pevných částic a kapaliny. Objevitelé ji nazvali ricochet separation, oddělování odrazem. Funguje, i když rozdíl v hustotě mezi kapalinou a částicí je zanedbatelný. Zanášení filtru nehrozí. Nejde o filtrování v původním smyslu slova. K separaci dochází na základě proudění kapaliny podél speciálně utvářeného povrchu, jak vidíme na obrázku (R.V.Divi et al., Manta rays feed using ricochet separation, a novel nonclogging filtration mechanism, Science Advances 26 Sep 2018: Vol. 4, no. 9, eaat9533, CC BY-NC, https://creativecommons.org/licenses/by-nc/2.0/). Při vhodné rychlosti proudění lze oddělit částice o průměru nad 0,2 mm.
