Na tvorbě středověkých bohatě zdobených, iluminovaných rukopisů měly podíl i ženy. Jak jinak vysvětlit částečky vzácného pigmentu v zubním plaku řeholnice kláštera v německém Dalheimu u Paderbornu, která zemřela někdy v letech 1000 až 1200 ve stáří 45 až 60 let? Analýza mineralizovaného zubního plaku potvrdila přítomnost drobných částeček horniny lapis lazuli, používané ve středověku jako velmi ceněný barevný pigment. „Vezmeme-li v úvahu rozložení pigmentu v ústech, nejpravděpodobnější možnost je, že osobně malovala tímto pigmentem a při tom olizovala špičku štětce,“ objasňuje Monica Tromp z Max-Planck-Institut für Menschheitsgeschichte v Jeně.

Lapis lazuli, hornina tvořená převážně minerálem lazuritem, chemicky hlinitokřemičitanem sodno-vápenatým, byl ve středověku kvůli jasné modré barvě velmi ceněný pigment, který spolu se zlatem a stříbrem sloužil ke zdobení náboženských textů. S takovým materiálem nepracoval jen tak někdo, ale pouze skutečně špičkový odborník, v tomto případě odbornice. K tomu uvádí spoluautorka výzkumu Alison Beach z Ohio State University: „Pouze osoby výjimečně zručné směly používat tak vzácný materiál.“

První písemná zmínka o klášteru se 14 řeholnicemi v Dalheimu pochází z roku 1244, i když je pravděpodobné, že komunita vznikla již v 10.století. Po požáru ve 14.století zanikla.