Japonský tým vedený Shinyou Yamanakou z tokijské university „převychoval“ kožní buňky šestatřicetileté ženy a buňky z kloubního mazu devětašedesátiletého muže na buňky, které lze označit jako pluripotentní. To znamená, že tyto buňky mají schopnost diferenciace na všech zhruba 230 typů buněk tvořících tělo dospělého člověka. Vědci toho dosáhli tak, že ve specializovaných buňkách aktivovali geny pro transkripční faktory OCT4, SOX2, c-MYC a KLF4. Yamanaka už dokázal, že tyto transkripční faktory rediferencují myší kožní buňky na buňky, které naplňují základní kritéria tzv. pluripotentních buněk – buňky se množí a mohou se za vhodných podmínek diferencovat na všechny možné typy buněk dospělého těla. Teď dokázal, že stejná čtveřice transkripčních faktorů zabírá i u lidských buněk. Účinnost metody je velmi nízká, což však není problém, protože somatických buněk lze z lidského těla snadno odebrat poměrně hodně. Diferenciační schopnosti takto získaných „falešných embryonálních kmenových buněk“ se zdají neomezené. Japonci z nich v laboratoři vypěstovali např. tepající buňky srdečního svalu.
Uplatnění celé metody v medicínské praxi bude ale ještě velmi obtížné. Pro vnášení genů do buněk se používají geneticky upravené viry a hrozí, že virus při zabudovávání genů pro transkripční faktory poškodí vlastní dědičnou informaci buňky. Navíc bylo u transkripčního faktoru c-MYC prokázáno, že je s to navodit vznik nádorů. Americký tým vedený Jamesem Thomsonem z University of Wisconsin v Madisonu použil pro obdobné pokusy buňky odebrané z předkožky. Thomson vnášel pomocí virů do buněk geny pro transkripční faktory OCT4, SOX2, NANOG a LIN28. Obešel se bez transkripčního faktoru c-MYC schopného vyvolávat nádorové bujení. Také Thomson vypěstoval ze specializovaných buněk buňky pluripotentní a u nich pak prokázal schopnost velmi široké diferenciace. Rediferenciace tělních buněk by mohla být alternativou pro tzv. terapeutické klonování. Při něm jsou pluripotentní embryonální kmenové buňky získávány z tělních buněk tak, že jádro tělní buňky je vneseno do vajíčka a je tak vytvořeno embryo. U primátů se tento postup podařilo zrealizovat zcela nedávno u makaka rhesuse. U člověka se postup zatím nikomu nezdařil. Slibné zprávy z laboratoře jihokorejského biologa Woo suk Hwanga se nakonec ukázaly jako podvod.
