S nejrůznějšími triky, jak obejít nepříjemný fakt, že při zobrazování miniaturních struktur nevidí optický mikroskop nic menšího, než je vlnová délka použitého světla, se v posledních letech roztrhl pytel. Se svou troškou do mlýna přišli i Yasushi Inouye a Satoshi Kawata z japonské Osacké Univerzity. Jejich přístroj je schopen rozlišit detaily o velikosti 15 nm, takže vidí i makromolekuly, např.DNA. Docílili toho využitím tzv.Ramanova rozptylu, při kterém detekují anti-Stokesovské fotony. Ramanův rozptyl je jev, při kterém se část dopadajícího světla rozptýlí, avšak od částic, na kterých k rozptylu dochází, přijme nebo jim předá něco své energie. Vlnová délka rozptýleného světla je tedy odlišná od světla dopadajícího, což nám přináší informaci o vibracích a rotacích jednotlivých chemických vazeb v molekule. Pomocí složitého zařízení, ve kterém využívají dalších triků, např.zaostření pomocí hrotu, pak z těchto údajů o jednotlivých kmitech složí obraz zkoumaného předmětu.