Dosud neznámá struktura fotoreceptorů existuje v sítnici dvou druhů pěvců amerického rodu tyranovců (Empidonax). Podle způsobu napojení na mozek zřejmě slouží ke sledování pohybu rychle letícího hmyzu. Tvoří ji nepravidelně rozmístěné fotoreceptorické buňky v oční sítnici umožňující barevné viděníčípky^? v centrální části sítnice. Místo u ptáků obvyklé kapky tuku mají na špici velikou obří mitochondrii obklopenou malými oranžovými kapičkami, které absorbují vlnové délky světla pod 565 nm. To znamená, že odezvu tohoto čípku spustí jen žluté, oranžové a červené světlo. Konkrétně jde o ptáky tyranovec zelenavý (Empidonax virescens, angl. Acadian flycatcher) a tyranovec nejmenší (Empidonax minimus, angl.least flycatcher), které vidíme na obrázku. „Tato nová organela v čípku nebyla doposud popsána u žádného obratlovce. Je možné, že těmto ptákům umožňuje vidět svět odlišně v porovnání s ostatními zvířaty,“ říká první autor publikace prof. Luke P. Tyrrell ze State University of New York at Plattsburgh (SUNY Plattsburgh).

Oko ptáků je trochu odlišné od savčího. Pro vidění za špatného osvětlení využívají jako my buňky zvané tyčinky, které umožňují jen černobílé vidění. Barevné vidění většiny ptáků je tetrachromické, na rozdíl od našeho trichromického. Trichromický barevný obraz vytvářejí tři typy světlocitlivých buněk zvaných kvůli tvaru čípky, citlivé na tři různé vlnové délky světla. Čípky tetrachromického vidění jsou citlivé na čtyři druhy světelného záření, čtvrtý typ vnímá i blízké ultrafialové světlo, což my nedokážeme. Stavba ptačích čípků je od savčích poněkud odlišná, liší se např. typickou tukovou kapičkou. „Sítnice tyranovitých, což jsou draví ptáci sedící a čekající na kořist, vyvinula z fotoreceptorů novou buněčnou strukturu, která umožňuje zpozorovat, sledovat a ulovit rychle se pohybující kořist, jako je hmyz,“ soudí šéf výzkumu prof. Esteban Fernandez-Juricic z Purdue University. Místo draví ptáci by bylo přesnější užít menší hmyzožraví pěvci, ale citát uvádíme tak, jak to prof.Fernandez-Juricic řekl.