Chutnala vám první cigareta? Asi sotva. Pocity z nikotinu (angl. nicotine) jsou zpočátku nepříjemné a teprve později se dostavuje opojný pocit. Je to proto, že nikotin působí na mozek dvojím způsobem. Experimenty na myších ukázaly, že v tzv. ventrální tegmentální oblasti (VTA), která leží ve spodní části středního mozku, nacházíme promíchané neurony dvojího typu. Vazba nikotinu na nikotinový acetylcholinový receptor (nAChR ) typu β2^* způsobí vylučování neurotransmiterů, u některých buněk VTA dopaminu (angl. dopamine), u jiných γ-aminomáselné kyseliny (GABA). Dopamin, jehož sekrece způsobuje pocity libé, v tomto případě nečekaně zodpovídá za averzi k nikotinu. „Je zřejmé, že nikotin zasáhne různé populace neuronů ve stejné oblasti mozku, které se poté prostřednictvím signálů spojí s jinými regiony,“ říká první autorka publikace Taryn E. Grieder z University of Toronto.

Velmi zajímavý je způsob, jakým vědci odlišili působení dvou těsně promísených populací neuronů v malé části mozku. Vyšli z geneticky modifikované vyšlechtěné linie laboratorních myší, která nevytváří vůbec žádné nikotinové receptory. Vystavení působení nikotinu u nich nevyvolá žádný pocit. Poté je infikovali viry navrženými tak, že příslušné nikotinové receptory vytvořili vždy jen v jedné z obou zkoumaných populací nervových buněk. Buď jen v dopaminové nebo jen u GABA neuronů. Pak stačilo provést standardní testy chování, ze kterých vyplývá příjemný nebo nepříjemný účinek nikotinu.