Jaderné výbuchy ovlivňují množství srážek i ve velmi vzdálených lokalitách. Dny, kdy v atmosféře bylo díky atomové explozi mnohem více elektrických nábojů než v přirozeném stavu, byly srážkově nadnormální v meteorologických stanicích na Shetlandských ostrovech. Náboje fungují jako kondenzační centra, kolem kterých vznikají dešťové kapky. Množství srážek narostlo v letech 1962 - 1964, kterých se studia týkala, v inkriminovaných dnech o čtvrtinu a oblačná pokrývka byla zřetelně hustší. Odlehlé Shetlandské ostrovy vybrali vědci, aby vyloučili znečištění z jiných zdrojů.
První autor publikace prof.R.Giles Harrison z University of Reading vysvětluje smysl výzkumů: „Studiem radioaktivity uvolněné z testů zbraní během studené války vědci v té době pochopili vzorce atmosférické cirkulace. Nyní jsme data znovu analyzovali, abychom sledovali vliv na srážky. Politicky nabitá atmosféra studené války vedla k jaderným závodům ve zbrojení a celosvětovým obavám. O desetiletí později tento globální mrak přinesl stříbrný lem a poskytl nám jedinečný způsob, jak studovat vliv elektrického náboje na déšť."
Pavel 19.5.2020: Takže navrhuji, aby se v rámci boje proti suchu jaderné zkoušky obnovily.
Honza 21.5.2020: Souhlasím, nejen že je potřeba zkoušky obnovit, ale i globální oteplování zastavit jadernou zimou! Současně se tak vyřeší i přelidnění a příroda si konečně oddychne :D
