Nejčastější příčinou otrav je prudce jedovatý plyn oxid uhelnatý CO. Dochází k tomu při špatném spalování nebo nedostatečném odvětrávání. Doposud není znám vhodný protijed, takže veškerá terapie spočívá v dýchání čistého kyslíku pod tlakem. Než se podaří dopravit otráveného k vhodnému zařízení, může být pozdě. Kromobyčejná toxicita oxidu uhelnatého je způsobena jeho silnou vazbou na krevní barvivo hemoglobin. Váže se na něj 300 x pevněji než kyslík. V důsledku toho blokovaný hemoglobin nedopravuje kyslík do tkání a člověk se zadusí. Ivan Azarov a Mark T. Gladwin se svými kolegy z University of Pittsburgh upravili bílkovinu ze skupiny globinů, aby se na oxid uhelnatý vázal asi 500 x silněji než hemoglobin. Nazvali ji Ngb-H64Q-CCC. Experimenty na myších ukázaly, že skutečně velmi dobře funguje jako protijed při otravě CO. Působit začne okamžitě po podání pomocí injekční stříkačky do krve. Při její přípravě vyšli z lidského neuroglobinu Ngb, hemoglobinu velmi podobné sloučenině, která se podílí na nitrobuněčném hospodaření s kyslíkem zejména v nervových buňkách. Modifikací její struktury obdrželi sloučeninu Ngb-H64Q-CCC. Klinické pokusy na lidech s ní začnou příští rok. Pokud jde o její další osud v těle, po navázání CO se bez problémů vylučuje močí. Strukturu hemového centra molekuly hemoglobinu s navázaným kyslíkem vidíme na obrázku. U Ngb-H64Q-CCC vypadá shodně, pouze místo molekuly kyslíku O2 v dolní části najdeme oxid uhelnatý CO. Další změny, které zajišťují selektivitu Ngb-H64Q-CCC vůči CO, leží v bílkovinném řetězci a na obrázku nejsou znázorněny.
