Obří planetu Saturn pozoroval zevrubněji dalekohledem jako první Galilei před čtyřmi staletími, v r.1610. Atmosféra planeta je tvořena téměř pouze z vodíku a helia. Pruhy tmavších oblaků a světlá pásma mezi nimi jsou způsobeny rychlými větry, které na této planetě vládnou. Už dříve se vědělo, že nejrychlejší větry dují na rovníku, a to rychlostí 400 metrů za sekundu, tedy 1 440 kilometrů v hodině. Agustin Sánchez-Lavega ze španělské univerzity v Bilbau se svými kolegy srovnával snímky Saturnových mraků pořízených Hubblovým kosmickým dalekohledem v letech 1996 a 2002 se snímky sond Voyager z počátku osmdesátých let, kdy.prolétaly kolem této planety. Zjistil, že za dvacetiletí, které mezitím uplynulo, poklesla rychlost vichrů na rovníku z 1700 kilometrů v hodině na 1000 kilometrů v hodině.
Čtyřicetiprocentní zpomalení větrů má patrně na svědomí dlouhodobá proměna klimatu vyvolávaná směnou ročních období během roku na Saturnu, který trvá třicet pozemských let. Vzhledem k značnému sklonu rotační osy planety mohou prý být klimatické proměny až dramatické.