Nebezpečné viry jako ebola, Marburg, SARS včetně současného SARS-CoV-2 pocházejí z letounů, mezi které patří např. netopýři. Proč zrovna tito nevelcí létající savci se stali zdrojem nebezpečných patogenů? Pochopitelně za to může jejich imunitní systém. Jak přesně, objasňují nové experimenty na tkáňových kulturách buněk kaloně vábivého (Pteropus alecto, angl.black flying fox) a kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus, angl. Egyption fruit bat). Oba jsou známi jako přírodní rezervoáry patogenních virů. Při prvním kontaktu buněk živého letouna s virem zaplaví imunitní systém okamžitě celý organismus interferony α. Jde o skupinu 13 glykoproteinů, které inhibují virovou infekci, potlačují růst buněk a vyvolávají horečku. Aktivované buňky zabrání vstupu patogenu. Současně imunitní systém potlačuje přílišnou zánětlivou reakci a tlumí tak projevy nemoci.

„Pokud by náš imunitní systém používal stejnou antivirovou strategii, vyvolalo by to zánět v celém organismu. Když silná imunitní reakce ochrání některé buňky před infekcí, může se virus dále množit, aniž by ohrozil hostitele. Naše studie ukazuje, že imunitní systém letounů může posílit jejich virulenci.“ vysvětluje první autorka publikace Cara E.Brook z University of California v Berkeley. Interferon α stejně jako většina ostatních savců nedokážeme uvolnit v takovém množství. Proto viry, které zvládnou přežít v organismu letounů, představují pro nás větší hrozbu než pro ně.

Zbývá ještě uskutečnit přenos virů z letounů na lidi. Jako většinou si za to můžeme sami. V jižní Asii a západním Tichomoří představují drobní létající savci akceptovanou součást jídelníčku. Na ostrově Guam představuje kaloň mariánský (Pteropsu mariannus, angl. Mariana fruit bat) vyhledávanou lahůdku. Letouny nezřídka pojídají i Afričané. Např. v Ghaně se jich ročně prodá na 100.000. Evropští letouni jsou mnohem menší než tropické druhy, takže k lovu a požívání nejsou příliš vhodní. Výjimku představovali obyvatelé italského městečka Costozza v provincii Vicenza, kteří lovili v místních jeskyních vrápence (Rhinolophus). Vrápenec není překlep, ale patří rovněž jako netopýři a kaloni do savčího řádu letounů (Chiroptera).

Milan 3.4.2020: To jsem z toho jelen. Ještě jsem našel zajímavý odkaz (až podezřele na prvním místě v Googlu a s Číňany jako spoluautory...) - https://www.ivb.cz/aktuality/vedci-zjistili-ze-novy-koronavirus-sars-cov-2-zpusobujici-onemocneni-covid-19-ma-prirozeny-puvod/- Zajímavé bylo ale prohlášení, či spíše asi domněnka, molekulární bioložky Soni Pekové: mimo jiné ... "Jsou tam části, které ukazují na umělý původ a né přírodní"... Jestli chtěla jenom způsobit rozruch...

6.4.2020: MUDr.Peková o možnosti laboratorního původu SARS-CoV-2 hovořila jako o hypotéze, tedy neprokázané možnosti. V době, kdy o tom hovořila nemohla vědět o publikaci, která dokládá přirozený původ viru. Ze dvou publikací, na které Vámi uváděný link Ústavu biologie obratlovců AV ČR odkazuje, tu důležitější, která umělý původ vylučuje, sepsal americko-britsko-australský tým.

Erika 9.4.2020: A co luskouni?

10.4.2020: Nějakou roli v tom hráli, ale na přesnější informace si musíme ještě počkat.

Milan 20.4.2020: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/koronavirus-umele-vytvoreny-laborator-cina-virolog-francie.A200418_134103_zahranicni_tho?zdroj=vybava_recombee ... další, kdo tvrdí, že je to umělé ...

21.4.2020: Luc Montagnier je virolog a nositel Nobelovy ceny za rok 2008. Bezpochyby odborník. Až předloží důkazy, bude o čem diskutovat. Zatím jsou to jen kecy, bez ohledu na to, kdo a kolik lidí to říká. O důvěryhodnosti tvrzení prof. Montagniera svědčí i původní titulek ve francouzském deníku Le Parisien, který zprávu přinesl a na který se odvolává Vámi zmíněná zpráva v iDnes.cz . Titulek v českém překladu zní: Coronavirus a HIV: proč je teorie profesora Luc Montagniera nepravděpodobná (Coronavirus et VIH : pourquoi la théorie du Pr Luc Montagnier est invraisemblable).