Všichni víme, že rostliny rostou ke světlu. Mechanismus tohoto jevu na molekulární úrovni popsal mezinárodní vědecký tým pod vedením Davida W. Ehrhardta z Carnegie Institution for Science a Stanford University. Uvnitř buňky najdeme vláknitou strukturu, tzv. cytoskelet, který kromě jiného dopravuje a udržuje enzymy zodpovědné za tvorbu buněčné membrány na jejich místo. Tím určuje tvar buňky. Cytoskelet tvoří jednotlivá bílkovinná vlákna, tzv.mikrotubuly, jež slouží k transportu látek a různých struktur. Při osvícení modrým světlem dojde k jejich reorganizaci, přičemž klíčovou roli hraje bílkovina katanin, která způsobuje jejich větvení. Pojmenování nese podle tradičního japonského meče katana. Aktivuje ji jiná bílkovina citlivá na modré světlo. Na mikroskopickém snímku části buňky huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana ) vidíme nové, modře označené mikrotubuly po osvícení modrým světlem po 250 a 500 sekundách. Bílá úsečka vpravo dole je 5 mikrometrů dlouhá (Science 6 December 2013: Vol. 342 no. 6163, DOI: 10.1126/science.1245533).