Membránovou bílkovinu HAP2-GCS1 nacházíme jenom u spermií, zato naprosté většiny eukaryontních organismů - rostlin, živočichů i protistů, mezi něž zahrnujeme všechny zbývající eukaryontní vyjma prve jmenovaných. Zajímavou strukturní shodu mezi proteinem HAP2-GCS1 jednobuněčné řasy Chlamydomonas reinhardtii a membránovou bílkovinou viru horečky dengue nalezli Juliette Fédry z pařížského Pasteurova institutu a Yanjie Liu z University of Texas v Dallasu spolu s řadou dalších kolegů. Jejich funkce jsou velmi podobné. U virů slouží k jeho napojení na napadenou buňku, u zmiňovaných eukaryontů ke spojení spermie s vajíčkem. Vypadá to na zajímavý příspěvek k poznání evoluce pohlavního rozmnožování. Na obrázku vidíme vlevo strukturu bílkoviny HAP2-GCS1 jednobuněčné řasy Chlamydomonas reinhardtii a vpravo proteinu viru horečky dengue (Felix Rey, Pasteur Institute).
