Časopis The Scientist se zeptal představitelů vědy několika vloni přistoupivších států EU, jak tento krok poznamenal vědecký výzkum v jejich zemi. Izold Pustylnik z estonské sekce Euroscience pochválil aktivnější zapojení vědců z nových členských zemí do struktur EU. Edvard Kobal ze Slovinské vědecké nadace se domnívá, že starší členské země se teď budou mnohem více zajímat o slovinské vědce pro společné projekty. Nesporný přínos je i v tom, že nové členské země mají teď přístup k tzv. strukturním fondům EU. Valdas Laurinavičius, ředitel Litevského biochemického ústavu, právě v tom vidí perspektivu další práce litevských vědců. Václav Pačes, nově zvolený předseda Akademie věd ČR, vidí výzvu v tom, že Evropská rada pro výzkum (ERC) bude podporovat země s vysokým vědeckým standardem (např. Velká Británie, Německo, Francie) a že to bude vyžadovat na české straně reorganizovat výzkum tak, aby se dostalo podpory těm nejlepším a konkurenceschopným, kteří by v rámci ERC mohli spolupracovat s nejlepšími evropskými týmy. Právě profesor Pačes však vyslovil myšlenku sdílenou téměř všemi představiteli nových členských zemí, totiž že by přivítal méně byrokracie.