Občas je zajímavé nejen, když se něco objeví či vynalezne, ale i když něco chybí. Trpasličí planetka Ceres, která obíhá Slunce po dráze mezi Marsem a Jupiterem, postrádá dopadové krátery o průměru větším než 400 km v průměru. Rovněž kráterů o průměru 100 - 150 km tam nacházíme příliš málo, než by odpovídalo našim víceméně doloženým představám o vzniku a vývoji Sluneční soustavy. Vyplývá to z průzkumu velkého mezinárodního astronomického týmu pod vedením C.T.Russella z University of California v Los Angelse (UCLA). Vypadá to, jako by povrch Ceresu procházel restrukturalizací, což u tak malých těles je prakticky vyloučeno. Také je možné, že naše mapování není dost přesné a některé útvary jsme doposud nezaznamenali.
