Prudkému nárůstu množství bezobratlých živočichů v období spodního kambria (541 - 509 milionů let) předcházel výrazný nárůst koncentrace stopových prvků v mořské vodě. Zjistil to Roos R.Large spolu se svými kolegy z University of Tasmania ve spolupráci s Johnem A.Longem z Flinders University v australském Adelaide. Analyzovali přes 4.000 vzorků zrníček minerálu pyritu FeS původem z v moři usazených břidlic. Zjistili, že v období před 560 - 550 miliony let narostla v mořské vodě koncentrace molybdenu, selenu, kadmia a thalia. Analýzy břidlic samotných ukázaly na vzrůst koncentrace fosforu. Způsobily to kolize kontinentálních ker, díky nimž vyrostla vysoká pohoří. Zvýšená eroze přivedla do oceánů množství minerálů, které mohly podpořit rozvoj života. Podle starších představ ke kambrické explozi fauny vedlo větší množství kyslíku v atmosféře. Nicméně Largem a Longem zjištěné kolísání koncentrace stopových prvků v oceánu v prvohorách a druhohorách víceméně koreluje s periodami rozvoje a vymírání, což svědčí spíše pro rozhodující roli stopových prvků. Ty jsou pro organismy velmi důležité, protože tvoří nenahraditelné součásti aktivních center některých enzymů, bez nichž živé organismy nemohou fungovat. Platí to např. i pro kadmium, které je ve větší koncentraci prudce jedovaté. Produktem kambrické exploze byl i z našeho pohledu tak bizarní tvor, jakým je na obrázku rekonstruovaná asi 2 cm dlouhá Hallucigenia sparsa (obr. Apokryltaros , CC-BY-2.5, Wikimedia Commons). Paleontologové dlouho dumali nad tím, na kterém konci těla měl hlavu. O kambrických rostlinách toho víme velmi málo, protože jejich fosilie z tohoto období s výjimkou některých řas a sinic jsou velmi vzácné.
