Syndrom těžké akutní respirační poruchy (SARS) působený nově objeveným coronavirem postihl v roce 2003 v Asii a v kanadském Torontu 8 000 lidí. Úmrtnost dosáhla 9% a léčba dosud není známa. Doktorka Traggiai a doktor Lanzavecchia z Institute for Research in Biomedicine v Bellinzone ve Švýcarsku oznamují, že vyrobili protilátky, které by ohroženým lidem poskytly ochranu a navíc - zatím podle pokusů na myších - by mohly SARS léčit. Popsali metodu, jak paměťové imunitní B-buňky přimět k tvorbě protilátek, které množení viru po proniknutí do organismu zastavují. Mluví skutečně o seroterapii SARS a předpokládají, že preventivní podávání těchto protilátek by mohlo ochránit ohrožené lidí, kteří přišli do styku s nemocným. Virus se šíří kapénkovou cestou při kašlání a je snadno přesný na dálku asi jednoho metru.
Seroterapie by měla také vyléčit již nakažené, pokud by byla aplikována včas. Protože SARS představuje pro svou vysokou nakažlivost a vysokou úmrtnost skutečné nebezpečí (v roce 2004 byla v Číně jedna menší epidemie vzešlá z laboratoře), byla by to výrazná cesta k pokroku v léčbě - zatím žádná jiná než kyslík a podpůrná opatření známa není. Navíc autoři zprávy soudí, že podobnou cestou - tedy výrobou protilátek z aktivovaných paměťových imunitních B-buněk - by bylo možno přikročit i k pokusům o léčbu HIV-AIDS a hepatitidy C.
