Výbuch bublinové ekonomiky nás drasticky opět upozornil na známý fakt, že ne všechna očekávání a předpovědi se naplní. Je na čase se podívat, jak se naplnily předpovědi známých guru, kteří byli pionýry "věku nových technologií". Zakladatel Mediální laboratoře MIT (MIT Media Lab) Nicolas Negroponte, jehož názory byly v devadesátých letech považovány téměř za svaté, nyní připouští, že při svých předpovědích o budoucnosti technologické ekonomiky se několikrát zcela zmýlil. Ve skupině špatných proroků má ovšem početnou společnost. Technologický šéf společnosti Novell Alan Nuget předpokládal stejně jako Negroponte, že v současné době již několik let budou lidé komunikovat s počítači běžným jazykem. Nuget také předpovídal, že počítače budou schopné napodobovat lidské myšlení. Jediným přesvědčivým příkladem v tomto směru je počítačový hráč šachu sestrojený IBM, který skutečně dokáže porazit lidské hráče. Je to však pouze ve velmi specifickém oboru s jasnými pravidly a celková úroveň zdaleka nedosahuje Nugetových předpovědí. Vědecký ředitel společnosti Accenture (dříve Andersen) Glover Fergusson a ředitel Concept Labs Peter Cochrane, další dříve uznávaní guru, rovněž připouštějí, že se zmýlili v celé řadě svých prognóz. Michael Earl, děkan Templetonské koleje Oxfordské university, nyní říká, že hrubě přecenil možnosti e-businessu když předpokládal, že se stane hlavním zdrojem zisků. Nyní tvrdí, že Internet v budoucnosti bude mnohem více zdrojem informací než platformou pro transakce. Negroponte a Cochrane se nyní sázejí, že snahou provozovatelů Internetu bude nabízet služby, které nyní nabízejí telekomunikační společnosti. Růst Wi-Fi sítí v U.S.A. a snaha řady městských správ a universit v Evropě budovat a provozovat vlastní telekomunikační sítě změní navždy obchodní polohu telekomunikačních společností tvrdí nyní Negroponte a dodává "činnost telekomunikačních společností to může zvrátit vzhůru nohama."
A AKADEMON k tomu dodává : Již v antickém Řecku byla profese věštce vysoce váženým povoláním. Měla ovšem jeden háček - v případě nenaplnění předpovědi (spojeného zpravidla s katastrofickými důsledky) byli věštec či věštkyně většinou popraveni. Aniž bychom doporučovali takto drastický postup v dnešní době, je na místě otázka : neměli by věční majitelé pravdy být občas voláni k odpovědnosti za své špatné předpovědi ? Možná by byli příště opatrnější a společnost by si tím ušetřila hodně peněz i mentální kocoviny.