Dosti dobře zachované kosterní pozůstatky třetihorního předchůdce dnešních šelem Galecyona nalezl a popsal Shawn P. Zack z University of Arizona a Kenneth D. Rose z Johns Hopkins University. Masožravec o něco menší než současná liška vážil 5 až 8 kg a žil v dnešní Severní Americe na počátku eocénu před 55 až 50 miliony let. Patří do čeledi Hyaenodontidae, do níž náleží mnoho dalších masožravých druhů. Dobře uchovaná kostra přinesla i řadu nových poznatků o vývoji této čeledi a způsobu života Galecyona. Ze současných masožravců připomínal chováním nejspíš skunka nebo rosomáka. Přestože máme k dispozici velké množství jejích nejrůznějších nálezů z mnoha částí světa, zpravidla jde jen o zuby nanejvýš s částí čelisti. Právě proto je nález podstatné části kostry tak důležitý. Její náčrtek vsazený do obrysu celého živočicha vidíme na obrázku (Zack, S. P., and K. D. Rose. 2015. The postcranial skeleton of Galecyon: evidence for morphological and locomotor diversity in early Hyaenodontidae (Mammalia, Hyaenodontida), Journal of Vertebrate Paleontology. DOI: 10.1080/02724634.2014.1001492). Vpravo nahoře vidíme dlouhou kost hrudní končetiny (humerus). Na pozadí najdeme pohled na lokalitu Willwood v jižní části povodí řeky Bighorn ve Wyomingu, odkud nalezená fosilie pochází. Z této oblasti pochází desítky tisíc nejrůznějších savčích fosilií. Ukazuje se však, že i v tak prozkoumané oblasti se pomocí moderní techniky dají stále objevit nové, cenné nálezy.
