Prameny češtiny u povídavých zemědělců dnešního Turecka?

10.12.2003

Byli prý to zemědělci v Anatólii, a ne nájezdníci na koních z ruských stepí, kterým vděčíme za šíření indoevropských jazyků do Evropy. K tomuto závěru mají vést studie vývoje jazyků pomocí technik evoluční biologie. Do stále neuzavřené diskuse o původu indoevropských jazyků má přibýt velmi pádný argument. Jedna z teorií předpokládala, že indoevropské jazyky se do Evropy dostaly při válečných výpravách bojovníků, kteří se vydali na svých koních z ruských stepí před 6 000 lety. Podle jiné teorie přinesli indoevropské jazyky do Evropy dávní zemědělci z maloasijské Anatólie, kde se dnes rozkládá Turecko. A šíření dnešních indoevropských jazyků na evropský kontinent mělo začít před 8000 - 9500 lety. Russell Gray a Quentin Atkinson z University of Auckland na Novém Zélandu studovali 200 příbuzných slov v 87 indoevropských jazyků, včetně angličtiny a řečí dnešní Indie. "Stromy" vývoje jazyků měly prokázat, že indoevropské jazyky se začaly rozrůzňovat před 8 000 - 9 500 lety. To by mělo svědčit pro to, že i naše čeština má své kořeny spíš na polích v Anatólii než na sedlech válečníků útočících z ruských stepí.

Odeslat komentář k článku " Prameny češtiny u povídavých zemědělců dnešního Turecka? "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek " Prameny češtiny u povídavých zemědělců dnešního Turecka? " e-mailem

Diskuse/Aktualizace