Prales hoří

20.8.2019
Citace:
M.Bruckner et al., Quantifying the global cropland footprint of the European Union's non-food bioeconomy, Environmental Research Letters, Volume 14, Number 4, 2019, DOI: https://doi.org/10.1088/1748-9326/ab07f5
Zdroj
Družicový snímek části pralesa na Borneu bezohledným kácením přeměněného na plantáže pro výrobu palmové oleje, foto ESA, CC BY-SA 3.0.

Evropa ani svět nejsou dost velké na nahrazení fosilních paliv obnovitelnými zemědělskými zdroji bez podstatného snížení spotřeby, což dokládá nedávno vypracovaná studie. Projevuje se to zejména v produkci olejů pro výrobu biopaliv a vláken pro textilní průmysl, která nahrazují syntetické tkaniny. Zatímco 86% orné půdy, na které pěstujeme potraviny pro nasycení obyvatel zemí Evropské unie, leží v těchto zemích, u nepotravinářských plodin je to pouze 35%. Naše bioekonomika silně závisí na zemědělství Číny, Indonésie, Bangladéše, Malajsie, Thajska, Filipín i Austrálie. Severní Amerika představuje významného dodavatele kukuřice pro výrobu nepotravinářského ethanolu.

Bohužel rozšiřování orné půdy v tropických oblastech jde zpravidla na úkor pralesa a způsobuje extrémně obtížně napravitelné škody. Tropické pralesy rostou na živinami velmi chudých půdách. Na rozdíl od půd mírného pásu většinu organické hmoty nacházíme v rostlinách. Obnovení zničeného pralesa trvá proto velmi dlouho a nemusí k němu dojít nikdy. Zvětšení plochy orné půdy doma také není řešení, protože Evropa prostě není dost velká. „Abychom nahradili palmový olej např. domácím řepkovým, potřebujeme třikrát větší rozlohu půdy. Místo přesunu problému musíme snížit spotřebu. To je jediná cesta, která přinese výsledky, sníží tlak na ekosystémy a zmírní škody na biodiverzitě,“ uvádí spoluautor studie Martin Bruckner z Wirtschaftsuniversität Wien.

Stanislav Brabec 22.8.2019: V případě biopaliv vzala EK všem Evropanům právo volby, zda biopaliva používat nebo ne. Pokud se chci dopravovat, musím biopaliva používat. Lidé jen nemlčí. Ovšem trvalo 15 let, než EK tyto hlasy vyslyšela, a letos v květnu konečně napravila alespoň ty nejkřiklavější následky politiky biopaliv. Palmový olej z plantáží v místě vykácených pralesů ztratily statut zákonného biopaliva. Ovšem bioetanol z plantáží v místě vykácených pralesů stále statut biopaliva má, stejně tak jako řepka.

23.8.2019: Přidávání biopaliva z řepky jsme už mohli zrušit. Za to, že je máme, si můžeme sami a ne EK. Že z toho premiér má profit, je jistě jen náhoda.

Stanislav Brabec 24.8.2019: Vzhledem k tomu, že jde o implementaci směrnice EU, není možné se tomu zcela vyhnout. (Požadavky na obnovitelné zdroje jsou vysoké, a biopaliva jsou jedním z uznaných způsobů plnění.) Od roku 2020 by měla platit zpřísněná směrnice, podle které již je přimíchávání biopaliv povinné. Květnová revize s tím trochu zamíchala, nicméně pokud jsem ji dobře pochopil, nástup této povinnosti nezrušila.

 
Odeslat komentář k článku "Prales hoří "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Prales hoří " e-mailem

Diskuse/Aktualizace