Pode dnem Amundsenova moře leží vrstva usazenin napěchovaná kořeny, pylem a výtrusy rostlin ze svrchní křídy, posledního období druhohor (mezozoika). Jde o jednoznačný důkaz, že v té době v dnes chladných antarktických oblastech rostl deštný prales. Spoluautor výzkumu prof. Ulrich Salzmann z Northumbria University vysvětluje: „Četné zbytky rostlin naznačují, že před 83 až 93 miliony let bylo pobřeží Západní Antarktidy bažinatou krajinou porostlou deštným pralesem mírného pásu, podobným lesům, které i dnes nacházíme např. na Jižním ostrově Nového Zélandu,“. Šlo o prales velmi zvláštní, protože sklon Země byl stejný jako dnes, a tedy i polární noc. Rostliny musely přežít několik měsíců bez fotosyntézy. Srovnatelné pralesy Nového Zélandu dnes leží o dobrých 35 zeměpisných stupňů severněji.
O vzorcích získaných pomocí vrtného zařízení MARUM-MeBo70 na německém výzkumném ledoborci RV Polarstern říká Dr Johann Klages z Alfred-Wegener-Institute: „Neobvyklé zbarvení usazenin rychle přilákalo naši pozornost; zřetelně se lišilo od vrstev nad nimi. Nadto první analýzy ukázaly, že jsme v hloubce 27 až 30 metrů pod mořským dnem nalezli vrstvu, která vznikla na pevnině, nikoliv v oceánu.“ Usazeniny vznikaly koncem křídy na 82° jižní šířky, nějakých 900 km od jižního pólu, tedy blíže, než leží dnes. Fosilie v nich jsou tak zachovalé, že průzkum pomocí počítačové tomografie odhalil i buněčnou strukturu zkamenělých rostlinných těl.
Pavel 5.4.2020: Tou dobou vvypadaly zcela jinak mořské proudy. Antarktida byla propojená s Jižní Amerikou a naopak neexistovalo spojení mezi Jižní a Severní Amerikou, takže Antarktida byla ohřívána vodními masami proudícími z tropů (bylo to mnohem lepší topení než dnešní Golfský proud). Až propojení Severní a Jižní Ameriky toto topení zcela vypnulo a od té doby je v Antarktidě mráz (ale zase v Evropě teplo).
Franta Flinta 27.5.2020: Byl tenkrát na pólech led?
28.5.2020: Nejspíš ano, ale mnohem méně než dnes.
