Bylo, nebylo, před dávnými časy, asi tak před 550 - 560 miliony let, se bahýnkem na dně pravěkého moře plazil tvor, který je společným předkem všech současných živočichů s dvoučetnou rovinnou symetrií, jako máme my. 2 - 7 mm dlouhý a 1 - 2,5 mm široký červ Ikaria wariootia je nejstarší známý tvor, jehož tělo tvoří dvě shodné opačně orientované poloviny. Dnes standardní utváření, které nacházíme u naprosté většiny živočichů. Stopy po I.wariootia nacházeli paleontologové v horninách lokality Nilpena v Jižní Austrálii již 15 let. Předpokládali, že rýhy v dávném bahně vytvořil tvor s bilaterální symetrií pohybující se stahováním a povolováním svalů, ale jeho fosilii nalezli teprve nyní.

Průzkum zkameněliny laserovým skenerem ukázal, že kromě pravé a levé strany má též přední a zadní konec propojený střevem. „Přes jednoduchou morfologii rozpoznatelnou ve fosilii byl tento organismus ve srovnání s ostatními současnými ediakarskými druhy docela složitý,“ vysvětluje první autor publikace Scott D. Evans z University of California v Riverside. Ve vrstvách z nejmladšího období proterozoika (starohor), zvaném ediakar (před 635 až 542 miliony let), poprvé nacházíme zkameněliny vícebuněčných tvorů i větších zvířecích forem. Dnešníma očima vyhlíželi ediakarští tvorové podivně. Připomínali spíše listy, ovály nebo spirálky bez úst, střev nebo dalších rozeznatelných orgánů. Většina z nich vyhynula bez potomků koncem epochy. Pouze tlustý červ Ikaria wariootia a o něco mladší otisky párových končetin představují vývojovou linii, která dokráčela až k nám.