Pracující molekula

13.6.2002
struktura cis-azobenzenu (nahoře) a trans-azobenzenu (dole)

O molekule polyazobenzenu víme, že se vyskytuje ve formě dvou izomerů, cis a trans. Vzhledem k odlišné struktuře je trans molekula polymeru kratší. Ozáříme-li cis izomer modrým nebo ultrafialovým světlem, změní se ve svůj trans protějšek a molekula se zkrátí až o 1,4 nm, přičemž je schopna působit silou 500 pN. Výkon ani účinnost nejsou tedy nijak ohromující, nicméně takové molekuly nejspíš najdou uplatnění v budoucích nanotechnologiích.

19.2.2014: Popsaných vlastností azobenzenu využili Supitchaya Iamsaard a Nathalie Katsonis se svými kolegy z nizozemské Universiteit Twente spolu s Stephenem P. Fletcherem z Oxford University k sestrojení materiálu, který při osvícení může konat mechanickou práci. Pásek z kapalných krystalů se zabudovanými molekulami azobenzenu se při osvícení ultrafialovým světlem stočí do pružinky, přičemž se zkrátí.

Odeslat komentář k článku " Pracující molekula "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek " Pracující molekula " e-mailem

Diskuse/Aktualizace