Budeme zasaženi prašnou bouří z mezihvězdného prostoru? Množství kosmického prachu, který v posledních letech proniká do naší sluneční soustavy, se ztrojnásobilo a očekává se, že bude dál vzrůstat. Naše sluneční soustava je sama o sobě dost "zaprášená" a tento její vlastní prach je koncentrován v rovině ekliptiky, v níž obíhají planety. Kolik mezihvězdného prachu k nám proniká, však dosud přesně nevíme. Sonda Ulysses (Odyseus), projekt Evropské kosmické agentury (ESA) ve spolupráci s americkým Státním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA), byla určena ke studiu Slunce, dokáže se dívat na jeho severní i jižní pól a vzdaluje se tedy nad i pod rovinu ekliptiky. Marcus Landgraf z evropského Centra kosmických operací v Darmstadtu srovnával údaje získané sonda Odyseus v letech 2000 - 2002 s hodnotami naměřenými v předcházejících letech. A zjistil právě růst přítomnosti prachu ve sluneční soustavě a to v závislosti na proměnách sluneční aktivity. V letech minima sluneční činnosti bylo ve sluneční soustavě přítomno třikrát víc prachu než v letech, kdy aktivita naší hvězdy byla intenzívnější. Dr.Landgraf to vysvětluje proměnami magnetického pole Slunce, méně intenzivní magnetický štít hvězdy umožňuje pronikat do naší soustavy většímu množství prachu z mezihvězdného prostoru.

Takže v době příštího minima sluneční činnosti v roce 2006 by na nás mělo mezihvězdného prachu pršet velice mnoho. A srážky meziplanetárního prachu a mezihvězdného by mohly prý mít značný vliv na Zemi. Zrnka mezihvězdné hmoty, která mají daleko vyšší rychlost než prach vlastní naší sluneční soustavy, jej budou rozbíjet a vzniklé drobnější prášky zaplaví i naši planetu. Uvidíme.