Rozdíl v socioekonomickém postavení obyvatel různých částí města lze odhalit na základě analýzy splaškových vod. Množství kofeinu, alkoholu a markerů vitaminu B jednoznačně rostlo s rostoucím blahobytem uživatelů záchodů. Ve stokách chudších čtvrtí najdeme markery antidresiv, opioidů, léků proti vysokému tlaku (atenolol), bolesti (tramadol) a přípravek proti křečímantikonvulziv^? (pregabalin). Spotřeba citrusů a konzumace vlákniny pozitivně korelovala s rostoucím vzděláním a postavením. Socioekonomický status nemá vliv na užívání umělých sladidel, antibiotik ani na kouření. Rozdíly v užívání ilegálních drog jako metamfetamin (v Česku zvaný pervitin) jsou nevýznamné.

Výzkum proběhl během sedmi následujících dní roku 2016 v různých městech všech šesti australských států. V odebraných vzorcích splaškových vod sledovali analytici 42 různých biomarkerů. Jejich hodnoty porovnali s údaji o věku, indexem IRSAD (index of relative socioeconomic advantage and disadvantage) a 40 dalšími socioekonomickými statistickými ukazateli. Biomarkerem v tomto případě rozumíme sloučeninu, která je typická pro požívání nějaké potraviny nebo přípravku. Buď jde o sloučeninu, která se v nich přímo vyskytuje jako kofein v kávě, nebo o typický metabolický nebo degradační produkt, např. enterodiol vznikající činností střevních bakterií z vlákniny.

První autor publikace Phil M.Choi z The University of Queensland ve Woolloongabba hodnotí výzkum: „Tradiční dotazníkové metody průzkumu by vyžadovaly, aby miliony lidí objektivně a důsledně zaznamenávali stravovací a sociodemografické informace. Analýza odpadních vod poskytuje další datový soubor, který může být průběžně doplňován v téměř reálném čase. ... Údaje by mohly zlepšit cílení a účinnost zdravotních zásahů. Např. bychom je mohly použít k identifikaci oblastí, kde by bylo možné zlepšit stravu, a následně sledovat účinnost cílených programů.“ Bez významu není ani naprostá anonymita získávaných údajů, které se vždy vztahují k populaci jako celku. Navíc mohou být spolehlivější, protože do dotazníků lidé zpravidla uvádějí o něco lepší údaje. Např. množství pivních plechovek v odpadu amerických měst výrazně převyšuje dotazníky získané údaje o spotřebě piva.