Známý islandský kaňon Jökulsárgljúfur nevznikl postupnou erozí, nýbrž během tří katastrofických záplav před 9.000, 5.000 a 2.000 roky. Pomocí datování odkrytí povrchu to zjistili geologové z University of Edinburgh pod vedením Marka Naylora. Čas, kdy libovolný pevný povrch na Zemi vznikl, lze určit na základě množství izotopu ³He, který pochází z kosmického záření. Zachytává se v povrchových vrstvách hornin a neproniká hluboko. Čím více jich v nich je, tím je ten který povrch starší. Izotop helia ³He má v jádře dva protony a jeden neutron. Jde o stabilní, na Zemi velmi vzácný izotop. Jádro běžnějšího ⁴He tvoří dva protony spolu se dvěma neutrony. Kaňon je 28 km dlouhý a místy 100 m hluboký. Protéká jím 206 km dlouhá řeka Jökulsá á Fjöllum, druhá nejdelší islandská řeka. V kaňonu na ní leží nejmohutnější evropský vodopád Dettifoss. Role krátkých katastrofických událostí na utváření zemského povrchu není dosud dostatečně objasněna a je zřejmě větší, než jsme se doposud domnívali.