S porézním křemíkem, který na rozdíl od běžného křemíku vykazuje oranžovou luminiscenci (stručné vysvětlení tohoto jevu nalezneme v aktualitě akademon.cz z 11.10.2004) pracují vědci již přes deset let. Nicméně obdobné chování u příbuzného prvku, germánia, se podařilo připravit až nyní, a to poměrně složitou a od křemíku zásadně odlišnou technologií. Porézní křemík získáme intenzivním anodickým rozpouštěním, tedy rozkladem pomocí elektrického proudu. Porézní germanium získali z neobvyklé sloučeniny K2Ge9 ve vodném roztoku za pomocí povrchově aktivních látek.
Rakouská společnost Metcomb Nanostructures uspěla při výrobě pěnového hliníku. Jde rovněž o hliník s póry, avšak mnohem větších rozměrů než u germania, takže kvantové jevy nejsou pozorovatelné. Jako konstrukční materiál se však jeví jako velmi zajímavý, protože je výrazně lehčí než kompaktní kov, avšak jeho mechanická odolnost zůstává na obstojné úrovni. Navíc svou deformací je schopen pohltit podstatnou část energie při úderu. Hodí se na příklad pro konstrukci ochranných sportovních přileb anebo částí karoserií automobilů, přičemž je mnohem snáze recyklovatelný než dosavadní materiály. Pěnový hliník připravují z hliníkových částic pokrytých vrstvou oxidu hlinitého, které navzájem propojují kapičkami roztaveného kovu.
