Dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata, angl. buckler mustard) z čeledi brukvovitých na sebe láká pomocí těkavé sloučeniny β-ocimen jak predátora, tak kořist. Dravcem je pavouk běžník květomilný (Thomisus onustus, angl. crab spider), který se usadí přímo na květech dvojštítku. A jak už u pavouků bývá, sežere, na co přijde. Rostlinu na jednu stranu chrání před požerem škůdci, např.housenkami. Na druhou stranu sežere i nezbytné opylovače, zejména včely. Produkce β-ocimenu vzroste při napadení hmyzem. Objeví-li se na dvojštítku běžník, naroste ještě více. Rostlina přiláká více včel, aby kompenzovala úbytek opylovačů, které pavoučci sežrali.
Série obrázků zachycuje samotného běžníka na květu dvojštítku (a), včelu medonosnou opylující květ dvojštítku (b), pavouka běžníka květomilného, jak si pochutnává na opylovači blanokřídlé ploskočelce (rod Halictus) (c) a na (d) škůdci, housence přástevníčka polního (Plutella xylostella). Foto A.C.Knauer et al., Crab spiders impact floral-signal evolution indirectly through removal of florivores, Nature Communications, volume 9, Article number: 1367 (2018), doi: 10.1038/s41467-018-03792-x, CC BY 4.0, http://creativecommons.org/licenses/by/4.0/. Běžník květomilný kvůli dobrému lovu mění barvu svého těla. Bývají bílí, žlutí, fialovo-bílí až růžoví. Samičky dorůstají 10 mm samci 8 mm. Najdeme je v severní Africe, Evropě a v Asii až po Japonsko.
„Je důležité lépe porozumět vztahům mezi organismy a jejich důsledkům, abychom tyto znalosti využili při ochranu ekosystémů nebo v ekologickém zemědělství,“ vysvětluje spoluautor výzkumu Florian P. Schiestl z Curyšské univerzity.
