Jako všechny tropické půdy jsou i brazilské chudé na živiny, takže tamní zemědělci hodně hnojí. Devadesát procent použitých draselných hnojiv pochází až ze vzdálené kanadské provincie Saskatchewan. Chemici z Massachusetts Institute of Technology v americké CambridgeMIT^? vyvinuli jednoduchou metodu, jak potřebné hnojivo získat z draselného živce (angl.feldspar), viz obr. (foto United States Geological Survey). Přestože jde o velmi hojné minerály, pomalé zvětrávání znemožňuje jejich užití jako hnojiv.

Výchozí surovinu představuje magmatická hornina syenit (viz obr.) s vysokým obsahem draselného živce. Po rozemletí v kulových mlýnech spolu s hydroxidem vápenatým Ca(OH)₂ následuje pětihodinové zahřívání s vodou za tlaku při 200 ^oC. Struktura se naruší natolik, že další uvolňování draselných iontů K⁺ v půdě není problém. David Ciceri, jeden z vynálezců nového hnojiva, popsanou metodu označuje jako „zrychlené zvětrávání v autoklávu“.

Jako draselné živce označujeme skupinu velmi rozšířených minerálů tvořených hlinitokřemičitanem draselným KAlSi₃O₈. Krystalují v trojklonné nebo jednoklonné soustavě. Představují důležitou surovinu pro sklářský a keramický průmysl a nyní možná i pro zemědělství.