Nejstarší veterinární zákroky prováděli obyvatelé dnešního Mongolska na koních před 3.000 lety. „Veterinární péči pokládáme za součást západní vědy. Ale mongolští pastevci dodnes provádějí poměrně složité zákroky pomocí jednoduchého vybavení. Výsledky našeho výzkumu ukazují, že důkladné pochopení anatomie koní a tradice péče vznikly nikoliv v usedlých civilizacích Číny a Středomoří, ale o staletí dříve mezi nomády, jejichž existence závisela na blahu koní,“ objasňuje William Taylor z Max-Planck-Institut für Menschheitsgeschichte v Jeně.

Kočovníci obývající území dnešního Mongolska v letech 1.300 až 700 př.Kr po sobě zanechali mnoho kamenů s rytinami jelenů (deer stone, viz obr.) obklopené až tisícovkami mohyl s řádně pohřbenými koňmi (khirigsuurů). Studijního materiálu mají archeologové k dispozici dostatek. Důkladné ohledání koster koní ukázalo, že dentální zákroky byly vcelku běžná záležitost. Chovatelé jednak trhali hříbatům špatně rostlé zuby, které jim působily bolest nebo problémy při krmení, jednak vytrhávali zuby drážděné udidlem. Jde o nezbytnou součást uzdění umístěnou v ústech koně, která umožňuje jezdci přesné ovládání oře.