Degustaci hmyzu uspořádala Česká zemědělská univerzita v Praze v rámci páteční akce Noc vědců. K ochutnání byly pražení cvrčci a larvy potemníka brazilského i moučného. Chuť nevýrazná, rozhodně ne odpuzující. Buchta s přídavkem cvrčkové (cvrččí) mouky vzhledem i chutí k nerozeznání od standardní pouze z pšeničné mouky. Případný odpor vůči pojídání hmyzu je dán kulturně, v Asii, Africe i Latinské Americe je hmyz vcelku běžnou součástí jídelníčku. Ostatně krevety a další mořské členovce pojídáme bez problémů. Hmyz patří do stejného kmene členovců, takže lidé alergičtí na mořské členovce by mohli mít alergii i na produkty z hmyzu.

Dle expertů z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů hmyz prakticky neobsahuje stravitelné sacharidy, jeho výživná hodnota spočívá v bílkovinách a nepříliš zdravých tucích. Nacházíme v něm prospěšnou nenasycenou kyselinu linolovou, zbytek představují nepříliš ceněné nasycené mastné kyseliny. Rozdílné složení hmyzích bílkovin by mohlo při větší konzumaci způsobovat nedostatek některých esenciálních aminokyselin, např. methioninu nebo fenylalaninu.

Command & Conquer CZ/SK fanpage by general_D 4.10.2019: Tak med jíme běžně, tak on zase takový odpor k hmyzu nebude

23.12.2019: Larvy potemníka moučného (Tenebrio molitor, angl. mealworm) vyžijí i na polystyrenu. Proti zkrmování nebo pojídání takto krmených larev hovoří častá přítomnost zpomalovače hoření hexabromocyklododekanu (HBCD), který není zdravý příliš prospěšný, může se v organismu akumulovat a často je obsažen ve vysoce hořlavém polystyrenu. Nicméně poslední výzkumy ukázaly, že larvy potemníků HBCD bez problémů vylučují a v jejich tělech se nehromadí. Žádné negativní působení nebylo pozorováno ani u krevet Litopenaeus vannamei (Pacific whiteleg shrimp) krmených biomasou z larev potemníků živených polystyrenem mořeným HBCD. Možná se časem podobné krmě dočkáme i my.

Pavel Trávník 23.1.2020: Není krmení larev potemníků polystyrenem (poly(1-fenylethan-1,2-diyl)) hoax? Mají ty larvy enzymatickou výbavu pro strávení tohoto polymeru a jeho přeměnu alespoň na nějaký sacharid? A syntetizují si aminokyseliny ze vzdušného dusíku? Kdyby to vyšlo 1. dubna ...

24.1.2020: Hoax to není, zabývá se tím řada vědeckých pracovišť, kromě jiného Česká zemědělská univerzita v Praze Suchdole. Teď se hlavně řeší, co s těmi plastem vykrmenými potemníky můžeme dělat dál. Aktualita vznikla na základě této publikace v recenzovaném vědeckém časopise: Anja Malawi Brandon et al. The fate of hexabromocyclododecane (HBCD), a common flame retardant, in polystyrene-degrading mealworms: elevated HBCD levels in egested polymer but no bioaccumulation, Environmental Science & Technology (2019). DOI: 10.1021/acs.est.9b06501