Na snímku povrchu planety Pluto pořízeném sondou New Horizons překvapivě rozeznáme zřetelné duny. Jak vzniká písek na planetě, jejíž povrch tvoří zmrzlý dusík se stopami methanu a oxidu uhelnatého? Z povrchu planiny Sputnik (Sputnik Planitia) i hor kolem ní methan CH4 sublimuje za teploty - 230 oC a později v atmosféře znovu mrzne a vytváří zrníčka o velikosti 200 až 300 mikrometrů. Slabé větry v atmosféře o hustotě tisíciny pozemské stačí k tomu, aby je odfoukly. Nízká gravitace trpasličí planety je nakonec přitáhne zpět k povrchu. Při dopadu vyrazí již ležící zrníčka vzhůru do atmosféry. Po krátkém poskoku dopadnou o kousek dál a proces se opakuje. Saltace, jak tento pohyb v tekutině nazýváme, vytváří ze sypkého materiálu duny i na Zemi. Mechanismus vzniku dun na Plutu uvidíme na následující animaci.
Plutologové odhadují, že jde o útvary poměrně mladé, staré nanejvýš půl milionu let. „Výrazně nižší gravitace Pluta a extrémně nízký atmosférický tlak znamenají, že rychlost větru dostačují k transportu usazenin může být 50 x nižší. Teplotní gradient ve vrstvě zmrzlých zrníček rovněž hraje důležitou roli při nastartování saltace. Zjistili jsme, že kombinace těchto procesů vytváří duny za normálních, každodenních větrných podmínek na Plutu,“ shrnuje výsledky výzkumu Dr.Eric Parteli z Universität zu Köln. Míněno 50 x nižší než na Zemi. Rozměry dun 400 až 1.000 m nejlépe odpovídají usazování zrníček o rozměrech 200 až 300 mikrometrů větrem o rychlosti do 10 m/s. Kromě Země a Pluta nacházíme ve Sluneční soustavě duny ještě na Marsu, Venuši, Titanu a kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko.
