Plíseň Rhizopus microsporus může výrazně zvýšit účinnost výroby bioethanolu jako paliva do spalovacíh motorů. Po oddestilování ethanolu z kvasné směsi zbude destilační zbytek, který obsahuje nezkvašené látky, které by ještě mohly posloužit jako surovina. Rovněž však obsahuje pevné zbytky a jiné sloučeniny, které jsou kvašení spíše na překážku. Recykluje se proto jen z části. Skupina vědců z Iowa State University však zjistila, že zmíněná plíseň destilační zbytek vyčistí, takže ho znovu můžeme použít pro přípravu kvasné směsi. Vlastní plíseň pak poslouží jako krmivo pro dobytek s vysokým obsahem bílkovin.
Zvýšení účinnost výroby bioethanolu je jistě velmi žádoucí zejména nyní, když se ukázalo, že využití biopaliv je problematičtější a mnohem méně šetrné k životnímu prostředí, než ukazovaly původní nadšené odhady. Takové riziko hrozí u všech technologií, které se prosadí pomocí státních dotací a ne jenom u těch, jež prosazuje zelená lobby. Je takřka nemožné totiž předem předpovědět všechny možné souvislosti. Využití větrné energie představuje obdobný případ. Zkušenosti z Německa ukazují, že pokud bychom prostředky použité na výstavbu větrných elektráren využili ke zlepšení technologií ve stávajících tepelných elektrárnách, prospělo by to životnímu prostředí více.
Ladislav 22.7.2008: Alternativ je spoustu,proto by se měly dotace rozdělit do více projektů,jako je solární energie,bioreaktory,piezoelektrický jev,výzkum bezpohybového elektromagnetického generátotu.
