Plasmová vlna urychlí na dráze 20 cm elektrony na energii 7,8 GeV, k čemuž klasický urychlovač potřebuje přes 90 m. Stávající urychlovače zvyšují rychlost a tím i energii elementárních částic pomocí elektrického pole. Pro získání velmi rychlých částic, z jejichž srážek můžeme vyčíst fundamentální informace o stavbě hmoty, potřebujeme urychlovat po příliš dlouhých, a tudíž nákladných drahách. Největší současný urychlovač, Large Hadron Collider poblíž Ženevy, potřebuje kruhovou dráhu o obvodu 27 km k urychlení částic na energii 6,5 TeV. Urychlovač pracující s plasmovou vlnou, bude-li sestrojen, by to mohl zvládnout na stovkách metrů. Otevřel by tím cestu ještě k výrazně vyšším energiím.
Elektrický výboj nejprve vytvoří v safírové komůrce z plynu plazma. Poté zahřívací laserový puls o délce 8 nanosekund ohřeje a sníží hustotu vnitřku oblaku plazmy, takže vznikne cosi jako speciální plazmový vlnovod. Další extrémně krátký laserový puls o trvání 4 x 10-14 s oblast nízké hustoty rozvlní, čímž vznikne extrémně silné elektrické pole. Urychlování může začít. První autor publikace Dr. Anthony Gonsalves z Lawrence Berkeley National Laboratory o budoucím směru výzkumu říká: „Další experimenty zaměříme na zpřesnění vstřikování elektronů do plazmatické vlny kvůli dosažení vysoké kvality paprsku a na spojení několika stupňů dohromady, abychom dosáhli ještě vyšších energii.“
Elektronvolt (eV) je jednotka energie mimo soustavu SI běžně užívaná v částicové fyzice, protože při vyjádření v joulech jde o velmi malá čísla. eV odpovídá kinetické energii, kterou získá elektron při urychlení ve vakuu napětím 1 V. Číselně 1 eV = 1,602176634 × 10-19 J.
Tomáš Vodička 29.10.2019: Zajímalo by mě, jestli by to šlo využít ke konstrukci iontového motoru. Pokud to dobře chápu, dalo by se dosáhnout vysokého Isp při malých rozměrech, nebo ne?
