K významnému zlepšení katalyzátorů by mohlo přispět využití povrchové plasmonové resonance. Jde o silnou excitaci povrchových elektronů ve vodičích. Dochází k ní, když frekvence dopadajícího elektromagnetického záření je shodná s přirozenou frekvencí jejich kmitů v poli kladně nabitých atomových jader. Bohužel u významných katalyzátorů jako platina nebo palladium je obtížné dosáhnout plasmonové rezonance. Snadné to je u zlata nebo stříbra, které katalytické povrchy nevytvářejí. Vyřešit tento problém se podařilo mezinárodnímu týmu prof.Paula A.Midgleyho z britské University of Cambridge. Ze směsi zlata a palladia vytvořili mikroskopické osmiramenné útvary, které kombinují obě zmíněné vlastnosti. Na obrázku nahoře vidíme jejich snímek elektronovým mikroskopem a dole náčrtek (Ringe, Emilie et al., Resonances of nanoparticles with poor plasmonic metal tips, Scientific Reports 2015/11/30/online, vol.5, p.17431, http://dx.doi.org/10.1038/srep17431, http://www.nature.com/articles/srep17431#supplementary-information). Bílá úsečka je 50 nm dlouhá. Na krátké animaci si jeden z těchto útvarů můžeme prohlédnout zde. Připravili je čistě chemicky postupnou redukcí z kyseliny tetrachlorozlatité HAuCl4 a tetrachloropalladnaté H2PdCl4. Jako redukční činidlo použili L-askorbovou kyselinu (vitamin C). Ke vzniku osmiramenného tvaru došlo na základě krystalizace za přítomnosti povrchově aktivního cetyltrimethylammonium bromidu při přípravě zlatého jadérka, ze kterého v dalším kroku vyrostla ramena ze směsi Au/Pd.
