Zajímavou možnost, jak zlepšit fungování katalyzátorů při hydrogenaci, studují prof.Peter Nordlander, prof. Naomi J. Halas z Rice University v texaském Houstonu a prof. Emily A. Carter z Princeton University. Reakce látek s vodíkem (hydrogenace) je velmi důležitou reakcí v chemickém průmyslu. Např. hydrogenací rostlinných olejů se připravuje margarín. Prvním krokem vždy musí být rozštěpení dvouatomové molekuly vodíku na jednotlivé atomy H2 ------> 2H. Dochází k němu na povrchu katalyzátoru. Jeho rychlost lze zvýšit až šestkrát pomocí plasmonů, což jsou povrchové excitace elektronů ve vodičích. Vzniknou po ozáření laserem. Excitované elektrony se přenesou na molekulu vodíku a okamžitě ji rozštěpí. Hned poté se vrátí zpět do katalyzátoru.
testament 12.7.2016: Podobný experiment má na svých stránkách J.N.Naudin. Ten však vyrábí plazmony obyčejným průchodem elektrického proudu wolframovým vláknem nataženým ve vodíkové atmosféře. Naudin uvádí účinnosti čítající i desetinásobky vložené energie.Velmi by mne zajímalo zdali je to tak, a ty plazmony se takto chovají při průchodu vodičem.
