Pozůstatky po vaření piva staré 13.000 let nalezli archeologové v izraelské jeskyni Raqefet (viz obr.). Příslušníci natúfienské kultury uměli vařit pivo dříve než vzniklo zemědělství. Zrní pro jeho přípravu sbírali. Z analýzy nepatrných zbytků na vnitřních stěnách tří kamenných hmoždířů vyplývá, že zrní nejprve rozetřeli, poté vařili a nakonec nechali vykvasit. Jako surovinu používali pšenici, ječmen, žito, luštěniny i len. Natúfien je archeologická kultura lovců a sběračů, která existovala na východním pobřeží Středozemního moře od 13. do 10 tisíciletí př.Kr. Jméno nese podle naleziště Vádí an-Natúf v Izraeli. Těsně předchází vznik zemědělství. Dosavadní nejstarší důkazy o vaření piva pocházejí z doby před 5.000 lety z Číny. První recept najdeme na 4.000 let staré hliněné tabulce z Mezopotamie.

„Pivo pravděpodobně sloužilo k rituálním účelům, alespoň do jisté míry před vynálezem zemědělství. Tento objev naznačuje, že výroba alkoholických nápojů nebyla jen vedlejší efekt nadbytku obilí kvůli obdělávání půdy,“ soudí Li Liu ze Stanford University. Nejstarší důkaz o pečení těsta pochází z doby před 14.400 lety. Výroba piva není o mnoho mladší. Nelze vyloučit, že touha po opojném alkoholickém nápoji představovala rozhodující motivaci pro vznik zemědělství.

20.9.2018: Na obrázku A najdeme polohu jeskyně Raqefet, pod označením B vidíme fotografii použitých kamenných hmoždířů a nádob vydlabaných v podlaze jeskyně s měřítkem dlouhým 20 cm. Pod písmenem C je nákres, jak nádoby fungovaly. Kamenný hmoždíř po překrytí plochým šutrem sloužil i k uskladňování rostlin, podlahová nádoba k rozmělňování a vaření (Elsevier, Journal of Archaeological Science: Reports Credits for photos: Dror Maayan; Graphic design: Anat Regev-Gisis).