Bylina kokotice ladní (Cuscuta campestris) nemá vlastní kořeny a listy. Vodu a živiny získává pomocí metamorfovaných kořenů, zvaných haustoria, kterými vrůstá přímo do cévních svazků hostitele. Zároveň pomocí krátkých řetězců RNA o 22 nukleotidech ovlivňuje syntézu bílkoviny, kterou napadená rostlina používá k zacpání poškozených cév. Jde o jakousi analogii srážení krve. Parazit si tak zajišťuje nepřetržitý přísun živin a vody.

Hostitele ovlivňuje pomocí své mikroRNA (též microRNA, miRNA). Obecně tak nazýváme krátké řetězce ribonukleové kyseliny o 21–23 nukleotidech, které potlačují překlad nebo odbourávají mRNA (messenger RNA) u rostlin i živočichů. miRNA kokotice proniká skrze haustoria do cév a dále do buněk hostitele. Tam chemickou vazbou blokuje řetězce hostitelovy mRNA (messenger RNA), které přenášejí informace o struktuře zmíněné bílkoviny z jádra z ribozomu, buněčné organely, kde probíhá syntéza bílkovin. Schematické znázornění vlivu kokotice na biosyntézu bílkoviny v buňce vidíme na obrázku. Nahoře normální průběh, dole narušený vlivem mikroRNA z kokotice (Sverdrup at English Wikipedia, Public domain, GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html) or CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)], via Wikimedia Commons).

Kokotice (Cuscuta, angl. dodder) je rod parazitických rostlin se zhruba 170 druhy. Na obrázku vidíme, proč se ji lidově říká těž otáčka či otočka. Jde o rostlinu jednoletou. V tropických pralesích roste jako trvalka, protože po smrti hostitele bez problémů přechází na jiného.Někdy napadá i několik rostlin najednou.