Experti Britského muzea po důkladném zkoumání konstatovali, že dvě nejznámější indiánské křišťálové lebky jsou padělky. Doposud se nich předpokládalo, že byly zhotoveny v předkolumbovské Americe. Podvrh neodhalil ani proslulý dobrodruh-archeolog Indiana Jones ve svém poslední filmu. Zkoumání pomocí elektronového mikroskopu ukázala, že k jejich tvůrce použil rotujícího nástroje. Něco takového nebylo v předkolumbovské Americe doloženo na žádném jiném známém nálezu. Navíc šlo o nástroj kovový, zatímco k těmto účelům Indiáni využívali dřevo a kámen. Rentgenová difrakce pak potvrdila stopy karborunda (karbid křemičitý), což je velmi tvrdý materiál používaný k výrobě brousků (Mnozí jistě pamatují slogan karborundum brousek za korunu kousek) i jako brusný prášek. K jeho rozšíření však došlo až ve dvacátém století.
dardalion 26.5.2008: Pokud mohu podotknout, tak to, že by ty lebka šly vyrobit technologiemi o kterých předpokládáme, že v původně předpokládané době vzniku znaly, bylo vyvráceno už dávno. Pokud tedy teď bylo zjištěno, jakým způsobem byly lebky vyrobeny, tak se mi nezdá, že by to automaticky znamenalo, že se jedná o podvrh. Mohou tedy vědci nějakým způsobem datovat vznik lebek? Technologie byly přeci v průběhu času ztráceny a znovu objevovány opakovaně, tak proč by to nemohl být zrovna takový případ?
akademon.cz 26.5.2008: Protože při vědeckém zkoumání se zatím nejvíce osvědčila metoda, kdy za správné vysvětlení pokládáme to nejjednodušší (tzv. Occamova břitva). Tedy takové, jež vyžaduje co nejméně předpokladů. Skutečně je možné, že indiánské civilizace disponovaly potřebnými technologiemi, jež později upadly v zapomnění. Nemáme však důvod předpokládat, že tomu tak bylo. Opustíme-li princip Occamovy břitvy, musíme pak připustit mnoho nejrůznějších vysvětlení. Americké křišťálové lebky mohou třeba být mimozemského původu. Stejně dobré vysvětlení, jako zapomenuté technologie. Nebo je mohla vytvořit zatím neznámá pozemská civilizace. To jsou všechno nadbytečné předpoklady, u nichž nelze rozhodnout, který je správnější. Tvrzení o tom, že křišťálové lebky jsou padělky, tak zatím nejvíce odpovídá našemu dosavadnímu poznání. Je samozřejmě možné, že se v budoucnu objeví archeologické nálezy, které experty Britského muzea donutí změnit jejich stanovisko.
Ahura Mazda 3.6.2008: Technologie litého betonu se ztratila na víc než tisíc let. Je proto kopule Pantheonu v Římě nutně falzum? To mi spíš připadá podezřelé, že stopy opracování tak odpovídají současným technologiím.
akademon.cz 3.6.2008: Porovnáváte neporovnatelné. Kdyby se kopule Pantheonu objevila najednou z ničeho nic v 19.století a nebyla by známa žádná jiná římská betonová stavba, byl by to samozřejmě důvod k zamyšlení, zdali nejde o falzum. Tato situace by byla srovnatelná s křišťálovými lebkami. Není pochyb o tom, že Římané znali technologii litého betonu a že tato technologie byla znovu objevena až v 19.století. Jenže dokladů o tom, že v antice byl používán beton máme povícero, např.Caracallovy lázně, mnoho nejrůznějších akvaduktů a samozřejmě zmíněný Pantheon. Rovněž máme řadu jiných dokladů o starobylosti Pantheonu – zmínky v písemných dokumentech, malby, středověké hroby, atd. To vše u křišťálových lebek chybí, takže falzum se jeví jako nejpravděpodobnější vysvětlení. Navíc se nedá říci, že stopy opracování odpovídají vysloveně současným technologiím. Rotující nástroje se při opracování používají stovky let, možná déle. Nebyly známy v předkolumbovské Americe, protože Indiáni využívali jiné metody.
