Háďátko obecné (Caenorhabditis elegans) z kmene hlístic (Nematoda) je oblíbeným modelovým organismem vědců, kteří na něm zkoušejí kde co. Jeho nejrozšířenější laboratorní kmen obsahuje dvojici úzce spolupracujících genů sup-35 a pha-1. První z nich odpovídá za produkci toxinu a druhý za protilátku proti němu. Toxin háďátko nevyužívá proti kořisti ani při obraně, nýbrž pouze proti svým příbuzným. Kříží-li se jedinci, kteří neobsahují stejný pár genů, části jejich potomstva chybí pha-1. Toxin produkovaný genem sub-35 zabrání řádnému vývoji trávicí trubice, takže háďátko umírá. Rozdíl můžeme vidět na mikroskopickém snímku zdravého (nahoře) a otráveného (dole) jedince (E. Ben-David, A. Burga, L. Kruglyak). Trávicí trubice je tenká linie v ose tvorečka. Její poškození na dolním snímku je naprosto zřetelné. Totéž můžeme shlédnout na videu. Dvojici genů sup-35 a pha-1 můžeme pokládat za typický příklad tzv. sobeckých genů, kteří zajišťují své vlastní přežití a množení, v tomto případě bez ohledu na prospěch vlastního druhu. Na druhou stranu možná jde o rafinovaný regulační mechanismus zabraňující přemnožení háďátek a upřednostňující bližší příbuzné před vzdálenějšími.