U duhově zářícího amorfního minerálu opálu bychom očekávali, že nebude mít vliv na symetrii dopadajícího světelného paprsku. Opak je pravdou.Dopadající paprsek stáčí podle pravidel osové symetrie. Z různých části materiálu vycházejí vlivem vnitřních odrazů a ohybů odlišně stočené koherentní obrazy dopadajícího světla. Jde o dosud neznámou optickou vlastnost, kterou objevitelé nazvali coherent poly propagation (CPP). Možnosti využití ve fotonice jsou značné. Opál tvoří těsně srovnané kuličky z hydratovaného oxidu křemičitého o průměru kolem 200 nm, možná s uranovým jadérkem.
