Již od roku 2011 víme, že kvasinky využívané pro výrobu nejrozšířenějších piv, spodně kvašených ležáků, nepatří k nejrozšířenějšímu domestikovanému druhu těchto mikroorganismů Saccharromyces cerevisiae. Ty používáme při kvašení vín, svrchně kvašených piv nebo těsta. Ke kvašení tzv. spodně kvašených ležáků za nízké teploty používáme spontánně vzniklého křížence druhů kvasinek Saccharromyces cerevisiae a Saccharomyces eubayanus. Jak ukázaly poslední výzkumy Emily Clare Baker a jejích kolegů z týmu Chrise Todda Hittingera z University of Wisconsin-Madison, tento hybrid nevznikl pouze jednou v souvislosti s objevením ležáků v 15.století v Bavorsku. Porovnáním s nově objeveným divokým kmenem patagonských kvasinek S. eubayanus zjistili, že vznikl nezávisle opakovaně, nejméně dvakrát.

25.10.2019: Některá belgická piva, zejména tzv. trapistická piva, produkuje další kvasinkový hybrid, a to kříženec kulturního druhu Saccharromyces cerevisiae s divokým kmenem Saccharomyces kudriavzevii. Trapistické pivo je svrchně kvašený ale, který musí splňovat řadu podmínek. Kromě jiného se pro kvašení nepřidávají vypěstované kulturní kvasinky. Kvašení vyvolají kvasinky, které volně přebývají v prostorách pivovaru a do mladiny napadají. Spoluautor výzkumu Philippe Malcorps z pivovarnické společnosti Anheuser-Busch InBev usuzuje: „Zdá se, že pouze tyto jedinečné přírodní kvasinky umožnily rozvoj některých známých piv, kterými je Belgie proslavená.“