O tom, že světlo (záření) ohřívá předměty, na které dopadá, ví jistě každý, kdo strávil nějaký čas na sluníčku. Pro laserové záření platí pochopitelně totéž, ba dokonce je někdy ohřev tak intenzivní, že těleso zapálí či do něj vypálí díru. Nicméně již před více než padesáti lety se objevila domněnka, že látku s malým obsahem iontů kovů vzácných zemin (lanthanoidů) laser spíše ochladí. Nyní se to podařilo dokázat i experimentálně. Sklo dopované ionty erbia, thulia či yterbia se skutečně při dopadu laserového záření vhodné vlnové délky ochlazuje, leckdy i o desítky stupňů Celsia. Konkrétně pro erbiem dopované sklo je správná vlnová délka 1,5 mikrometru. Dochází k tomu mechanismem, který nazýváme anti-Stokesovská emise. Každé těleso nejlépe vyzáří paprsky takové vlnové délky, jaké pohlcuje. Avšak ve zmíněných látkách se energie běžných termálních vibrací atomů může přidat k vyzařovaným paprskům, takže emitované záření má vyšší energii, než absorbované. Látka se tudíž musí ochladit. Je možné, že v budoucnu dojde k využití tohoto jevu při konstrukci chladicích zařízení.