Experimenty provedené v portorickém pralese ukazují, že vzrůst teploty rychlost rozkladu rostlinných zbytků snižuje, místa aby ji zvyšoval. Organická hmota je sušší, takže mikroorganismy i členovci s ní mají těžší práci. Do ovzduší uniká méně oxidu uhličitého, ale méně organických látek proniká i do půdy. Podle autorky výzkumu Stephanie Roe z University of Virginia, „by procesy mohly mít podstatný vliv na uhlíkový cyklus v teplejší budoucnosti.“ Na obrázku vidíme pokusnou plochu vyhřívanou infračervený zářiči (foto Stephanie Roe).
Současné globální klimatické modely pracují s intuitivním názorem, že s rostoucí teplotou rychlost rozkladu rostlinných zbytků roste, a tudíž do atmosféry uniká více oxidu uhličitého. Jde pouze o jednu z mnoho závad, kterými trpí. Předpověď vývoje klimatu Země v příštích desetiletích je pouze zbožné přání autorů těchto modelů. Vývoj klimatu v uplynulých dvaceti letech probíhal zcela odlišně, než modely předpovídaly.
Jeden Okaty 12.2.2019: Všetky problémy majú veľmi jednoduché riešenia. Tým riešením je sadiť stromy. Strom energiu zo slnečného žiarenia mení na tvorbu kyslíku z CO2, časť energie premení na drevo a časť energie na vytiahnutie vody zo zeme do listov. Voda následne ešte viac ochodazuje okolie tým že sa vyparuje, preto je v lese vždy chladnejšie ako inde. Namiesto toho aby sme zalesňovali, tak vyrubujeme ešte viac. Má toto logiku?
13.2.2019: Pro přesnost, kyslík, který se při fotosyntéze uvolňuje, pochází z molekuly vody. Z oxidu uhličitého při fotosyntéze vznikají sacharidy. Jinak naprostý souhlas.
Pavel 14.2.2019: Pohled na historii klimatu ukazuje, že teplejší období bylo vždy i vlhčí - v dobách teplotních optim se zelenala i Sahara. Takže pokud výzkumníci jen zvýšili teplotu bez příslušného zvýšení vlhkosti vzduchu, je ten jejich výzkum na dvě věci - jo vlastně na tři, strašením lidí můžou rejžovat další granty na na další výzkum jak strašit lidi.
20.2.2019: Jak přesně tento výzkum straší lidi? Experimentální uspořádání zajišťovalo, aby vlhkost odpovídala zvýšené teplotě. Zahřívala se jen malá část pralesa, takže nezahřívané okolí sloužilo jako zdroj vody.
Pavel 21.2.2019: Takže byla relativní vlhkost vzduchu stejná, jako ve zbytku lesa (o tom dost pochybuji), nižší (což způsobuje větší odpar, a tedy vysychání půdy a zpomalování rozkladu organických látek) nebo vyšší (což odpovídá tomu, co pozorujeme z historie klimatu). Pokud nezajistili, aby relativní vlhkost vzduchu byla vyšší, tak v tom výzkumu zkoumali jen své představy o vlivu oteplení na rychlost rozkladu organických látek, ale o skutečném vlivu nevyzkoumali vůbec nic. Ale můžou tvrdit (oni, nebo další interpreti jejich výzkumu), že oteplení zhorší koloběh organických látek a tím přispěje k všeobecné apokalypse. To není strašení?
25.2.2019: Pro chemické a fyzikální procesy je podstatnější tenze vodní páry než relativní vlhkost. Při stejných hodnotách relativní vlhkosti může být tenze rozdílná v závislosti na teplotě. Proto si myslím, že vlhké prostředí tropického pralesa zajišťuje vyšší tenzi par na ohřívaných plochách. Pokud metodiku pokládáte za špatnou, asi by bylo vhodnější to probrat přímo s autorkou výzkumu. Apokalypsou hrozíte jedině vy:-). Výsledky tohoto výzkumu poukazují na nedostatky modelů, které předpovídají zásadní změny klimatu.
