Odhalená záhada zůstává

12.7.2018
Citace:
Schmidt J, Werther L, Zielhofer C (2018) Shaping pre-modern digital terrain models: The former topography at Charlemagne’s canal construction site. PLoS ONE 13(7): e0200167. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0200167
Zdroj
Dodnes existující část Fossa Carolina u německého Treuchtlingenu, foto Brego, CC BY-SA 3.0, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.en, via Wikimedia Commons.

Podivuhodné technické dílo raného středověku představuje plavební kanál Fossa Carolina vybudovaná roku 793 na příkaz Karla Velikého. Propojoval přítok Rýna řeku Rezat a přítok Dunaje Altmühl přes evropské rozvodí. Byl-li dokončen, o čemž panují pochybnosti, umožňoval plavbu lodí z Rýna do Dunaje. Oba veletoky propojil v moderní době dnes již rovněž opuštěný Ludwig Canal, který na příkaz krále Ludvíka I.Bavorského vznikl v letech 1836 až 1846. Vede od Kelheimu na Dunaji k Bambergu na přítoku Rýna Mohanu (Main).

Srovnání skutečného průběhu Fossa Carolina s dnes vypočtenou trasou, která by odpovídala nejmenšímu objemu vykopané zeminy ve středověkém terénu. Swabian znamená švábský, Central European Watershed je středoevropské rozvodí. Upraveno podle Schmidt J, Werther L, Zielhofer C (2018) Shaping pre-modern digital terrain models: The former topography at Charlemagne’s canal construction site. PLoS ONE 13(7): e0200167, https://doi.org/10.1371/journal.pone.0200167, CC BY 4.0, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/.Až do současnosti zůstávalo záhadou, proč Fossa Carolina má výrazně esovitý a nikoliv přímý průběh. Odpověď přinesla digitální rekonstrukce původního vzhledu terénu pomocí historických map a LIDARu, což je metoda dálkového průzkumu založená na přesném měření vzdálenosti na základě odražených laserových paprsků o vlnové délce 1.064 - 1.540 nm. Tímto způsobem lze odhalit terénní struktury i pod příkrovem husté vegetace. Důkladné zmapování umožnilo vyhodnotit pozdější člověkem způsobené změny. Ukázalo se, že trasa zvolená Karlovými inženýry odpovídala nejmenšímu objemu výkopových prací s drobnými odchylkami (viz obr.), které způsobila přílišná vlhkost terénu. Záhadou zůstává, jak technici v 8.století dokázali průběh kanálu navrhnout.

„Karolínští inženýři měli impozantní znalosti o krajině, vodním stavitelství, organizaci rozlehlých stavenišť a vhodném průzkumu. Výkony tehdejších inženýrů a plánovačů zdaleka předběhly svou dobu,“ říká Johannes Schmidt z Lipské univerzity. Při délce 2 km se šířka kanálu pohybovala mezi 5 až 7 metry a hloubka kolísala od 60 do 80 cm, což není ve srovnání se současnými průplavy mnoho. Nicméně pro přepravu až tunových nákladů tehdejšími obchodními bárkami to stačilo.

LIDAR dnes patří k cenným pomocníkům archeologů.

 
Odeslat komentář k článku "Odhalená záhada zůstává "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Odhalená záhada zůstává " e-mailem

Diskuse/Aktualizace