Patofyziologie vzniku alergických onemocnění, tedy příčiny, proč imunitní systém reaguje proti určitým antigenům nepřiměřeným způsobem, je v současné době předmětem velmi intenzivního výzkumu. Zajímavým faktem je, že alergie jsou téměř výhradně "výsadou" civilizovaných zemí. Logicky se předmětem výzkumu staly rozdíly v životním prostředí i zdravotní péči mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi. Na tomto srovnání je založena i takzvaná hygienická teorie. Imunitní systém potřebuje ke svému zdárnému rozvoji určitý počet stimulů. Děti v rozvojových zemích jsou odmalička zatíženy mnoha bakteriemi a parazity, kteří kromě cílené imunitní reakce proti antigenu aktivují také regulační útlumové složky imunitního systému. Imunitní reakce je tak udržena v rovnováze. Dle lékařů z Leiden University Medical Center v Holandsku je největší rozdíl mezi evropskými a africkými dětmi nikoli v bakteriálních onemocněních, ale v množství parazitů, především helmintů (červi). Určité proteiny z povrchu těchto parazitů mají schopnost indukovat protizánětlivou reakci. Pravděpodobně v důsledku této reakce mají africké děti v krvi velmi vysoké koncentrace inteleukinu-10, který působí inhibičně na imunitní systém. Zajímavým faktem je, že jak reakce imunitního systému proti helmitům, tak alergická, jsou zprostředkovány stejným mediátorem, a to imunoglobulinem E (IgE). Podávání imunosupresivních antigenů z povrchu parazitů alergikům by mohlo pomoci navrátit rovnováhu jejich imunitnímu systému, bez nepříjemného prodělání parazitárního onemocnění. Vzhledem k rozšíření alergických onemocnění by aplikace těchto antigenů mohla být zařazena do dětského očkovacího kalendáře.